Kardiotreninky – také nazývané „kardio“ nebo aerobní tréninky – zahrnují jakoukoli aktivitu, která po určitou dobu výrazně zvyšuje vaši srdeční frekvenci a dechovou frekvenci. Desítky let výzkumu potvrdily, že kardiotreninky jsou důležité nejen pro lepší sportovní výkony, ale i pro dlouhodobé zdraví. Lidé, kteří pravidelně tento typ aktivity provozují, mají větší vytrvalost, více energie, lepší psychickou pohodu a nižší riziko chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby, vysoký krevní tlak nebo diabetes 2. typu.
V tomto podrobném průvodci se zaměříme na základy kardiotreninku a představíme klíčové rozdíly mezi aerobní a anaerobní aktivitou. Probereme populární aerobní tréninky – běh, jízdu na kole, plavání – a porovnáme je s vysoce intenzivními intervalovými tréninky (HIIT) a sprinty. Dále podrobněji vysvětlíme, jak vše ovlivňuje srdce a jak správně naplánované tréninky mohou pomoci dosáhnout nejlepších výsledků. Ať už je vaším cílem kontrola váhy, sportovní výkon nebo jednoduše zdravější životní styl, znalosti těchto principů vytvoří pevný základ pro dlouhodobé kardiovaskulární zdraví.
Charakteristika kardiovaskulární kapacity
Kardiovaskulární kapacita je, zjednodušeně řečeno, schopnost těla efektivně přenášet kyslík do pracujících svalů a zvládat metabolické produkty vznikající při fyzické zátěži. Termín „kardiovaskulární“ zahrnuje jak oběhový (srdce a cévy), tak dýchací (plíce) systém. Odpovídajícími tréninky se posiluje srdce, zlepšuje pružnost cév a zvyšuje kapacita plic.
Jedním z hlavních ukazatelů kardiovaskulární kapacity je vaše VO2 max, který ukazuje, kolik kyslíku může tělo spotřebovat během intenzivní aktivity. Ačkoliv je VO2 max částečně ovlivněno genetikou, cílený trénink pomáhá jeho zvýšení, čímž se rozvíjí vytrvalost a celková fyzická kondice.
1.1 Základní pojmy a definice
- Srdeční frekvence (SF): Často vyjádřena tepy za minutu (tepů/min). Sledování SF je jednoduchý způsob, jak hodnotit intenzitu tréninku.
- Klidová srdeční frekvence (KSF): Srdeční frekvence v úplném klidu. Nižší KSF obvykle naznačuje lepší zdraví srdce.
- Maximální srdeční frekvence (MSF): Nejvyšší možný počet srdečních tepů za minutu při velmi intenzivní zátěži. Často se předběžně počítá jako 220 – věk, ale existují individuální rozdíly.
- Cílové srdeční zóny: Konkrétní rozsahy intenzity (obvykle v procentech maximální srdeční frekvence), které určují různé tréninkové cíle: od spalování tuků po rozvoj maximální výkonnosti.
- Aerobní a anaerobní práh: Aerobní práh označuje horní hranici, kdy je většina energie stále získávána z kyslíku. Překročením tohoto prahu se blížíme anaerobnímu prahu, kdy se mléčná kyselina (laktát) hromadí rychleji, než ji tělo stíhá odbourávat.
2. Aerobní aktivita
Při aerobních trénincích tělo využívá převážně kyslík k výrobě energie. Jsou to středně intenzivní cvičení trvající delší dobu (obvykle alespoň 20 minut). Zlepšují schopnost transportovat kyslík do svalů a efektivně ho tam využívat, což vede k větší vytrvalosti a výkonu.
2.1 Běh
Běh je jedním z nejjednodušších způsobů, jak zlepšit aerobní vytrvalost, protože potřebujete jen vhodnou obuv a prostředí. Vzdálenosti a intenzita se mohou lišit od lehkého běhu po maraton.
- Kontrola hmotnosti: Běh spaluje značné množství kalorií, pomáhá snižovat tukovou hmotu nebo udržovat stávající váhu.
- Zdraví kostí: Tato aktivita jako cvičení s váhou těla zvyšuje hustotu kostí – zejména kyčlí, stehen a páteře.
- Kardiovaskulární efektivita: Pravidelný běh trénuje srdce a postupně snižuje klidovou srdeční frekvenci.
- Psychologický efekt: Mnoho běžců zažívá „běžeckou euforii“, spojenou s uvolňováním endorfinů a zlepšenou náladou.
Běh však klouby značně zatěžuje. Pokud máte problémy s koleny nebo kyčlemi, je vhodné zvolit alternativy s nižší zátěží (např. chůzi nebo eliptické trenažéry) nebo se poradit s fyzioterapeutem, abyste snížili riziko zranění.
2.2 Jízda na kole
Na kole lze jezdit venku, v různém terénu, nebo ve fitness centru na stacionárním kole. Jedná se o relativně nízkou zátěž (angl. low impact) aktivitu, která zdůrazňuje svaly dolních končetin (čtyřhlavý stehenní sval, dvojhlavý stehenní sval, lýtka, hýždě).
- Nízká zátěž kloubů: Váhu těla nese samotné kolo, takže zatížení kloubů je nižší než například při běhu.
- Flexibilita: Intenzita jízdy může být od pomalých projížděk až po intenzivní lekce spinningu nebo výstupy do hor.
- Vytrvalost svalů: Výrazně posiluje vytrvalost svalů nohou, což je užitečné při túrách, běhání a dalších aktivitách.
- Stabilita trupu: Balancování na kole zapojuje svaly středu těla, i když ne tak intenzivně jako některé jiné cviky.
Aby se předešlo bolestem, je důležité správně nastavit výšku sedla a polohu řídítek na kole. Špatně přizpůsobené kolo může způsobit potíže s koleny, zády nebo krkem.
2.3 Plavání
Plavání je často označováno jako trénink celého těla. Ve vodě díky vztlaku klesá zatížení kloubů, ale pracuje mnoho svalů – rukou, ramen, trupu, zad i nohou.
- Komplexní svalová práce: Každý plavecký styl (volný způsob, prsa, znak, motýlek) zapojuje různé svalové skupiny, čímž zvyšuje celkovou sílu a vytrvalost.
- Trénink dýchacích cest: Je potřeba kontrolovat dýchání, což pomáhá rozvíjet větší kapacitu plic a lepší schopnost využití kyslíku.
- Vhodné pro všechny úrovně: Začátečníci mohou používat plavecké pomůcky nebo být v mělké vodě, zatímco pokročilí mohou zdokonalovat techniku a usilovat o závodní úroveň.
- Malé zatížení kloubů, velký přínos: Skvělé pro osoby s kloubními nebo pohybovými problémy, protože voda snižuje váhu těla.
Protože technika hraje velkou roli, doporučuje se zejména začátečníkům využít konzultaci s trenérem, aby se naučili efektivní plavecké pohyby a vyhnuli se například přetížení ramenního kloubu.
2.4 Přínosy aerobních tréninků
Ať už si vyberete běh, kolo, plavání nebo jinou formu aerobiku (např. rychlou chůzi, veslování), dlouhodobé zdravotní přínosy jsou dobře zdokumentované:
- Zlepšení metabolismu: Aerobní aktivita zvyšuje citlivost na inzulín, snižuje krevní tlak a pozitivně ovlivňuje krevní lipidy.
- Vyšší vytrvalost: Schopnost déle vydržet střední intenzitu, protože tělo se učí efektivněji fungovat při stálé kardiovaskulární zátěži.
- Zlepšení nálady a kognice: Aerobní tréninky podporují uvolňování endorfinů a mohou přispět k růstu nervových buněk (neuronů).
- Regulace hmotnosti: I když je výživa klíčovým faktorem, kardio tréninky významně přispívají k vytvoření kalorického deficitu a udržení zdravé tělesné hmotnosti.
3. Anaerobní aktivita
Na rozdíl od aerobní aktivity se anaerobní činnost opírá o energetické systémy, které nevyžadují kyslík (např. ATP-PCr a glykolytická cesta). Jedná se o krátkodobé, vysoce intenzivní úsilí, kdy tělo potřebuje energii rychleji, než stíhá dodávat kyslík. Anaerobní tréninky jsou většinou zaměřené na rozvoj síly, výkonu a rychlosti.
3.1 Intervalový trénink vysoké intenzity (HIIT)
HIIT se skládá z krátkých, intenzivních pracovních fází, které se střídají s odpočinkem nebo fázemi nižší intenzity. Například 20 s sprint + 40 s chůze, opakované několikrát během tréninku.
- Úspora času: HIIT často trvá 15–30 minut, což je atraktivní pro ty, kteří nemají mnoho času na cvičení.
- Zvýšené využití kyslíku po tréninku (EPOC): Po intenzivním HIIT sezení tělo pokračuje ve spalování více kalorií (režim regenerace) než po tradičním tréninku.
- Lepší aerobní a anaerobní kapacita: Přestože HIIT zdůrazňuje anaerobní práci, může také zlepšit celkovou vytrvalost.
- Metabolické přínosy: Výzkumy ukazují, že HIIT zlepšuje citlivost na inzulín a pomáhá upravit složení těla (snižovat tukovou hmotu při zachování nebo zvýšení svalové hmoty).
HIIT vyžaduje dobrou základní aerobní kondici a odpovídající odpočinek, protože představuje velkou zátěž pro klouby, svaly a nervový systém. Začátečníci by měli nejprve vybudovat vytrvalostní základ, než začnou často používat intenzivní intervaly.
3.2 Sprinty
Sprint je běh vysoké intenzity na krátké vzdálenosti (obvykle od 50 do 400 m). Rozvíjí rychlost a sílu, nikoli vytrvalost.
- Aktivace svalových vláken: Při sprintu pracují především rychlá svalová vlákna (typ II), která jsou důležitá pro výbušnou sílu.
- „Spalování po tréninku“ (afterburn): Stejně jako HIIT mohou sprinty zvýšit množství spálených kalorií i po skončení tréninku.
- Zlepšení sportovních výkonů: Mnoho sportovců používá sprinty ke zlepšení startovní rychlosti, obratnosti a dynamiky na hřišti.
- Důležitost techniky: Pro maximalizaci rychlosti a prevenci zranění je klíčový správný kontakt chodidla se zemí, pohyby rukou a postavení trupu.
Kvůli velké zátěži nohou, kyčlím a spodní části zad je nezbytné důkladné zahřátí, cvičení na mobilitu a regenerace. Mezi sprintovými tréninky se doporučují odpočinkové dny nebo méně intenzivní aktivity, aby svaly měly čas na zotavení.
3.3 Kombinace aerobní a anaerobní aktivity
Mnoho program mistrně kombinuje aerobní i anaerobní části. Například sportovec může několik dní v týdnu provádět tréninky vytrvalosti a v ostatní dny zařadit HIIT nebo sprinty. Taková kombinace rozvíjí všestrannou fyzickou kondici, zlepšuje vytrvalost a sílu. I pro čistě zdravotní cíle může několik intenzivních intervalů týdně vedle stálého kardio tréninku výrazně urychlit zlepšení srdeční činnosti, složení těla a metabolismu.
4. Srdeční zdraví a snižování rizika onemocnění
Kardiovaskulární onemocnění zůstávají jednou z hlavních příčin úmrtí na světě. Faktory jako vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu a obezita výrazně zvyšují riziko srdečních onemocnění a mrtvice. Naštěstí je pravidelný kardio trénink jedním z nejúčinnějších neinvazivních způsobů, jak tato rizika snížit.
4.1 Posílení srdečního svalu
Srdce je sval (myokard). Stejně jako jiné svaly může sílit tréninkem:
- Nižší klidová tepová frekvence: Silnější srdce vypuzuje více krve při každém stahu, proto může být klidový puls pomalejší.
- Zvýšený objem tepový: Množství krve vypuzené jedním stahováním srdce se nazývá objem tepový. Jeho nárůst ukazuje na vyšší efektivitu srdce.
- Zvýšený minutový objem: Celkové množství krve vypuzené srdcem za minutu. Vyšší minutový objem znamená efektivnější zásobování těla kyslíkem.
Dlouhodobě tyto srdeční adaptace snižují riziko arytmií, snižují vysoký krevní tlak a zlepšují celkovou sílu srdce.
4.2 Regulace krevního tlaku a cholesterolu
Ačkoliv jak aerobní, tak anaerobní aktivita ovlivňuje krevní tlak, obvykle pravidelné středně intenzivní (aerobní) tréninky účinněji snižují systolický i diastolický tlak. Trénink zlepšuje funkci endotelu (vnitřní vrstva cév), takže cévy se mohou lépe rozšiřovat a zlepšuje se průtok krve.
Pokud jde o cholesterol:
- Zvyšuje se HDL („dobrý“) cholesterol
- Snižuje se LDL („špatný“) cholesterol
- Zlepšuje se celkový profil triglyceridů v krvi
Takové zlepšení lipidového profilu významně snižuje riziko tvorby aterosklerotických plaků – klíčového faktoru mnoha srdečních onemocnění.
4.3 Kontrola hmotnosti a složení těla
Obezita, zejména hromadění viscerálního (břišního) tuku, je přímo spojena se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění. Kardio tréninky, zejména v kombinaci se správnou výživou, pomáhají udržovat zdravou váhu. Jak dlouhodobá stálá aerobní aktivita, tak intenzivní anaerobní intervaly mohou snížit tukovou hmotu a zlepšit celkové zdraví.
4.4 Snížení zánětu
Často je nízká chronická hladina zánětu spojována s různými nemocemi, včetně ischemické choroby srdeční. Pravidelný kardio trénink může pomoci snížit zánětlivé markery a zlepšit rovnováhu imunitního systému. Navíc se zlepšuje kontrola glykémie (regulace hladiny cukru v krvi), čímž se snižuje pravděpodobnost metabolického syndromu – souboru onemocnění, který výrazně zvyšuje riziko srdečních onemocnění, mrtvice a diabetu 2. typu.
5. Jak si sestavit program kardiotreninků
Pro efektivní trénink je třeba sladit typ tréninku s osobními cíli, ať už jde o celkové zdraví, kontrolu váhy nebo sportovní výkony. Zde je několik základních principů pro vytvoření komplexního plánu:
5.1 Frekvence a délka
- Obecná doporučení pro zdraví (WHO, ACSM): usilujte o alespoň 150 minut středně intenzivní nebo 75 minut vysoce intenzivní aerobní aktivity týdně, rozdělené do 3–5 dnů.
- Pro hubnutí a výkon: pro ještě větší efekt můžete zvýšit zátěž na 200–300 minut středně až vysoce intenzivních tréninků týdně. Navíc, pokud jste připraveni, zařaďte 1–2krát týdně HIIT nebo sprintové tréninky.
- Progrese: pokud jste začátečník, začněte s kratšími a lehčími tréninky a postupně zvyšujte délku nebo intenzitu, abyste se vyhnuli zraněním a únavě.
5.2 Řízení intenzity
Správné řízení intenzity pomáhá dosáhnout požadovaného fyziologického efektu:
-
Sledování srdeční frekvence: Při nošení hrudního pásu nebo chytrých hodinek se intenzita dělí do zón:
- Zóna 1 (50–60 % MTF): velmi lehká zátěž, často používaná pro regeneraci nebo rozcvičku.
- Zóna 2 (60–70 % MTF): základní vytrvalost, spalování tuků.
- Zóna 3 (70–80 % MTF): střední intenzita, posiluje celkovou kardiovaskulární kapacitu.
- Zóna 4 (80–90 % MTF): tréninky na laktátový práh, vysoká zátěž pro srdce a plíce.
- Zóna 5 (90–100 % MTF): maximální nebo téměř maximální úsilí – typické pro HIIT nebo sprinty.
- Subjektivní hodnocení zátěže (RPE): Subjektivní škála (obvykle 1–10), která ukazuje, jak těžké to je. Užitečné, pokud nemáte měřič tepu.
5.3 Různorodost a „křížový“ trénink
Opakovaným prováděním stejné aktivity můžete narazit na přetížení kloubů nebo adaptační stagnaci. Používání různých typů kardio – například střídání běhu s plaváním nebo jízdou na kole – posiluje různé svaly a přináší různé výzvy pro srdce. Zároveň je vhodné zařadit silový trénink, protože větší svalová hmota zrychluje metabolismus a zlepšuje celkové výsledky.
5.4 Regenerace a periodizace
Ačkoliv je kardio často považováno za „bezpečné“, vyžaduje také rozumnou regeneraci. Příliš velká zátěž vytrvalosti bez dostatečného odpočinku může vést k syndromu přetrénování (únava, horší výkony, špatná nálada). Strukturovaná periodizace, sestávající z makrocyklů, mezocyklů, mikrocyklů, umožňuje cyklicky zvyšovat a snižovat zátěž a věnovat lehčí týdny regeneraci.
6. Sledování pokroku a předcházení stagnaci
Pro udržení motivace je důležité sledovat, zda tréninky přinášejí požadované výsledky. Několik způsobů:
- Tréninkový deník: Zaznamenávejte vzdálenost, čas, tepové zóny, subjektivní pocity a další ukazatele. Analyzujte delší období, abyste hledali zlepšení nebo možné problémy.
- Fyzické testy: Pravidelně provádějte standardizované testy, např. Cooperův 12minutový běh, Rockportův chodecký test nebo VO2 max hodnocení s přenosnými zařízeními.
- Variabilita srdečního rytmu (HRV): Některá chytrá zařízení měří denní HRV, která ukazuje, jak je vaše tělo odpočaté. Pokud je HRV dlouhodobě nízká, možná potřebujete více odpočinku.
- Malé cíle: Snažte se, aby se čas na 5 km postupně zlepšoval, prodloužila se plavecká vzdálenost nebo dosáhli konkrétní tepové zóny. To motivuje a ukazuje pokrok.
Pokud stagnuje pokrok, tj. časy běhu se nezlepšují, vytrvalost neroste, je vhodné změnit typ tréninku, intenzitu nebo prodloužit dobu odpočinku. Taková stagnace naznačuje, že tělo potřebuje jiný stimul nebo více regenerace.
7. Speciální případy
7.1 Začínající sportovci a specifické skupiny
Pokud jste začátečník nebo se vracíte po delší pauze, začínejte postupně. Například lehká chůze nebo krátké úseky běhu/posilování umožní tělu adaptovat se na kardio zátěž. Máte-li vysoký krevní tlak, cukrovku nebo jiné zdravotní omezení, nejprve se poraďte s lékařem.
Těhotným ženám se často doporučuje pokračovat ve středně intenzivní aerobní aktivitě (po schválení lékařem), jen s opatrnějším hodnocením intenzity a vyhýbáním se činnostem s vyšším rizikem pádu. Starším lidem kardio pomáhá udržovat hustotu kostí, svalovou hmotu a funkční schopnosti. V takovém případě jsou vhodné cvičení s nižším dopadem, např. plavání nebo jízda na kole.
7.2 Vytrvalostní sportovci
Pokud je cílem startovat v maratonech, triatlonech nebo podobných vytrvalostních závodech, program obsahuje dlouhodobé vytrvalostní tréninky. Elitní vytrvalostní sportovci však často přidávají i intenzivnější úseky (např. tempové běhy, opakování do kopce), které zvyšují laktátový práh a rychlost. Je důležité vyvážit pomalé „základní vytrvalostní“ zatížení s rychlostními tréninky.
7.3 Vysoce zdatní sportovci
Týmové sporty (např. fotbal, basketbal, lední hokej) vyžadují jak aerobní, tak anaerobní kapacitu. Mimo sezónu se častěji rozvíjí celkový aerobní základ, zatímco v sezóně a před soutěžemi se zařazují specializovaná cvičení, sprinty a krátké intenzivní úseky odrážející herní situace. Takto vyvážená metodika zajišťuje vytrvalost po celou dobu soutěží.
8. Psychologické výhody kardio tréninku
Přínosy kardio tréninku se neprojevují jen ve fyzickém zdraví. Mnozí si všimnou:
- Méně stresu: Rytmické pohyby pomáhají snižovat hladinu kortizolu a zlepšují relaxaci.
- Lepší nálada: Kardio zvyšuje produkci endorfinů a serotoninu, zmírňuje příznaky deprese nebo úzkosti.
- Psychická odolnost: Překonávání intervalů nebo dlouhých vzdáleností rozvíjí vůli a vytrvalost, což pomáhá i v každodenních výzvách.
- Zaměření pozornosti: Aktivity jako běh nebo plavání mohou být meditativní, pomáhají „vyčistit“ mysl a lépe vnímat spojení s tělem.
Lidé, kteří čelí náročné práci nebo osobním problémům, často zjistí, že pravidelný běh nebo jízda na kole pomáhají zvládat emoce. Po dosažení určitého tréninkového cíle roste sebevědomí a pozitivní pocity.
9. Příkladový týdenní plán
Níže uvedený příkladový plán je určen pro člověka se střední fyzickou kondicí, který chce rozvíjet jak aerobní, tak anaerobní schopnosti. Vždy upravujte podle osobních zkušeností, zájmů a stavu.
- Pondělí (Aerobní základ): 30–45 min stálé jízdy na kole středním tempem v zóně 2 intenzity. Zaměřte se na pohodlné, udržitelné tempo.
- Úterý (HIIT): 5 min rozcvička chůzí nebo lehkým během, poté 10 opakování – 20 s sprint, 40 s lehká chůze / běh. Následuje 5–10 min zotavení.
- Středa (Aktivní odpočinek / relaxace): Lehká jóga, protažení nebo 20 min chůze. Zaměřte se na pohyblivost kloubů a svalů.
- Čtvrtek (Plavání): Asi 30 min smíšeného plavání (např. volný styl, prsa) středním tempem, s krátkými přestávkami na okraji bazénu.
- Pátek (Stálý běh + sprintové intervaly): 20–25 min lehkého běhu, poté 4–5 krátkých „zrychlení“ (10–15 s), mezi intervaly návrat do výchozího stavu.
- Sobota (Delší aerobní trénink): 45–60 min běhu nebo rychlé chůze střední intenzity, udržujte srdeční frekvenci v zóně 2–3.
- Neděle (Den odpočinku): Úplný odpočinek nebo lehké protažení, dechová cvičení, pokud máte chuť.
Tento plán kombinuje různé formy kardio – HIIT, stálou vytrvalostní aktivitu, plavání, běh s intervaly – které rozvíjejí jak aerobní, tak anaerobní schopnosti. Postupem času je vhodné prodlužovat délku, zvyšovat intenzitu nebo obojí, s ohledem na známky únavy a pokrok (nebo ústup) ve výsledcích.
Shrnutí
Kardio tréninky jsou jedním z nejúčinnějších způsobů, jak pečovat o fyzickou i psychickou pohodu. Jasné pochopení rozdílů mezi aerobními (zvyšující vytrvalost) a anaerobními (zvyšující intenzitu, posilující sílu/ výkon) tréninky umožňuje sestavit cílený plán – ať už chcete spalovat tuk, zlepšit sportovní výkony, nebo si jen užívat více energie v každodenním životě.
Rozmanitost je zde velmi důležitá. Proměnlivá intenzita, typy cvičení a formáty tréninků pomáhají tělu neustále se přizpůsobovat, nepřetěžovat se a neznudit se. Zároveň je nezbytný dostatečný odpočinek, protože právě během regenerace tělo sílí.
Nakonec je nejúčinnější kardio trénink ten, který dokážete dlouhodobě udržet. Pro udržení motivace si stanovte jasné cíle, sledujte pokrok a experimentujte s různými aktivitami, které vás baví (např. běh, plavání, tanec, skupinové lekce). Správný přístup ke kardiovaskulárnímu zdraví se vám odmění vyšší energií, prevencí nemocí, lepší náladou a silnějším srdcem.
Omezení odpovědnosti: Tento článek slouží pouze pro informační účely a nenahrazuje lékařskou konzultaci. Před zahájením nového tréninkového programu, zejména pokud máte zdravotní potíže nebo srdeční problémy, se vždy poraďte s lékařem nebo certifikovaným fitness specialistou.
Odkazy a literatura
- American College of Sports Medicine (ACSM). (2018). Pokyny ACSM pro testování a předepisování cvičení. Wolters Kluwer.
- Světová zdravotnická organizace (WHO). (2020). Pokyny pro fyzickou aktivitu a sedavé chování. Odkaz
- Gibala, M. J., & McGee, S. L. (2008). Metabolické adaptace na krátkodobý vysoce intenzivní intervalový trénink: trochu bolesti za velký zisk? Exercise and Sport Sciences Reviews, 36(2), 58–63.
- Pescatello, L. S., et al. (2004). Cvičení a hypertenze. Medicine & Science in Sports & Exercise, 36(3), 533–553.
- Thompson, P. D., et al. (2003). Cvičení a fyzická aktivita v prevenci a léčbě aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění. Circulation, 107(24), 3109–3116.
← Předchozí článek Další článek →
- Typy silových tréninků
- Kardio tréninky
- Flexibilita a mobilita
- Rovnováha a stabilita
- Periodizace a tvorba programů
- Rozdělení cviků