Lankstumas ir Atstatymas - www.Kristalai.eu

Flexibilita a zotavení

Flexibilita a regenerace: Jóga, pilates a metody aktivní regenerace

Flexibilita a regenerace jsou dva často neprávem opomíjené, ale velmi důležité komponenty každého úspěšného tréninkového programu. I když nás obvykle nejvíce zajímá rozvoj síly, vytrvalosti nebo vysokointenzivní cvičení, právě odpočinek – jak se protahujeme, snižujeme napětí a pečujeme o své tělo – může rozhodovat o dlouhověkosti našich tréninků i o pokroku v čase. V tomto článku se podrobněji zaměříme na význam flexibility a regenerace, podrobněji probereme, jak jóga a pilates posilují svalovou sílu a rozsah pohybu, a také jak využít metody aktivní regenerace, jako je pěnové válcování, masáže a nízkointenzivní aktivity, abychom co nejlépe využili možnosti svého těla a zajistili zdravou regeneraci.


Proč jsou flexibilita a regenerace tak důležité?

Stejně jako dobře vyvážený tréninkový program by měl zahrnovat silové tréninky, kardio cykly a rozvoj dovedností, měl by také zahrnovat aspekty flexibility a regenerace. Bez těchto částí může dojít k:

  • Vyšší riziko zranění: Napjaté svaly a omezený rozsah pohybu přispívají k nesprávné mechanice pohybu. Postupem času mohou tyto problémy vést k natažení svalů nebo přetížení kloubů.
  • Zpomalený pokrok: Pokud svaly nedostatečně odpočívají a nejsou dostatečně uvolněné, postupem času je stále těžší zvyšovat sílu, rychlost nebo vytrvalost. Příliš napjaté svaly špatně reagují na nové podněty.
  • Zhoršená kvalita pohybu: Flexibilita je nezbytná pro správné provedení různých cviků – od dřepů po běh. Pokud jsou kyčle nebo ramena ztuhlé, může se zhoršit technika cvičení a omezit pokrok.
  • Horší možnosti regenerace: Chronicky napjaté svaly a nedostatečná regenerace vedou k větší únavě, kvůli které je každý další trénink náročnější a méně efektivní.

Na druhou stranu, kombinací komplexního souboru cviků na flexibilitu a regeneraci se tělo stává silným a ohebným, připraveným na trvalý pokrok. Uvolněný sval dokáže generovat větší sílu v širokém rozsahu pohybu a dobře regenerující systém se snáze přizpůsobuje tréninkové zátěži, což otevírá cestu k postupným výsledkům.


2. Jóga a pilates: jejich přínosy pro flexibilitu a sílu

Jóga a pilates jsou často řazeny mezi disciplíny „těla a mysli“, každá z nich má však jedinečný původ a metodiku. Přesto je obě spojuje zlepšování mobility, stability a správného držení těla. Pojďme si shrnout hlavní charakteristiky a přínosy.

2.1 Jóga: starodávný systém pohybu a vědomí

Jóga pochází ze starověké indické kultury a zahrnuje široké spektrum duchovních, mentálních a fyzických praktik. V kontextu moderní fitness se nejčastěji mluví o ásanách (pozicích) a jejich kombinaci s dechovými cvičeními. Jóga může být od klidné, pasivní (např. yin, restorativní) až po aktivní, dynamické (vinyasa, power yoga) styly. Její přínosy:

  • Zvýšená flexibilita a rozsah pohybu: Držení jógových pozic a přechody mezi nimi na delší dobu protahují svaly a poskytují kloubům větší volnost pohybu.
  • Větší síla a vytrvalost: Mnoho ásan, například Chaturanga (jóga kliky), Bojovník (Warrior) nebo balanční pozice, rozvíjí funkční svalovou sílu využitím vlastní tělesné hmotnosti. Intenzivnější jóga může také posilovat srdeční vytrvalost.
  • Zlepšení vnímání těla a držení těla: Instruktoři jógy často zdůrazňují správné držení těla, učí udržovat neutrální páteř a sledovat linii kolen a prstů. To zlepšuje celkovou kontrolu těla.
  • Snižování stresu a vědomé dýchání: Synchronizace dýchání s pohybem a meditační prvky mohou snížit hladinu kortizolu (stresového hormonu), zlepšit náladu a psychickou pohodu.

2.2 Pilates: zaměření na „střed“ a stabilitu

Pilates na počátku 20. století vytvořil Joseph Pilates, který jej původně nazval „Contrology“. Podstatou systému je posílení „centrální“ části těla (core), vyrovnání páteře a kontrolované, precizní pohyby. Kromě cvičení na podložce (matě) existují i speciální přístroje – Reformer, Cadillac a další. Hlavní výhody:

  • Silné břišní a trupové svaly: Pilates je silně zaměřen na posílení „středových“ svalů: břicha, spodní části zad, boků a hýždí. To podporuje lepší držení těla a efektivnější pohyb.
  • Synergie flexibility a stability: Na rozdíl od pasivního protažení pilatesové pohyby často kombinují protažení a udržení síly současně. Tím se snižuje riziko poranění kloubů a zachovává se stabilita páteře.
  • Přesná, vědomá praxe: Každé cvičení se provádí pomalu, se zaměřením na dýchání a aktivaci svalů, což zlepšuje propriocepci a kvalitnější pohyb.
  • Rehabilitace a cvičení s nízkým dopadem: Mnoho fyzioterapeutů doporučuje pilatesová cvičení po léčbě úrazů, protože mají nízkou nárazovou zátěž a pomáhají obnovit funkčnost zad a kloubů.

Jóga a pilates společně nabízejí komplexní metodu, která pomáhá zvyšovat tělesnou pružnost, stabilitu a psychickou pohodu. Sportovci si mohou vybrat jednu disciplínu nebo kombinovat různé metody podle svých konkrétních cílů – ať už jde o větší ohebnost, nebo pevnější svaly trupu.

2.3 Začlenění jógy/pilates do tréninkového plánu

Sportovci a aktivní lidé si mohou klást otázku, jak tyto praktiky bezchybně začlenit do svého nabitého rozvrhu. Možné způsoby:

  • „Regenerační“ dny: Místo úplného odpočinku můžete zvolit jemný trénink jógy nebo pilates. Svaly se tak jemně protáhnou, uvolní a mysl se „obnoví“.
  • Krátká cvičení po tréninku: 15–20 minutová série protahovacích jógových cviků může pomoci „ochladit“ tělo po silovém tréninku – například protažení kyčlí po dřepech.
  • Střídání pozornosti v cyklech: V období „mimo sezónu“, kdy si odpočinete od intenzivních silových nebo vytrvalostních cyklů, můžete častěji navštěvovat jógu/pilates, aby se napravily nedostatky v mobilitě a uklidnil nervový systém.
  • Konkrétní cvičení na slabá místa: Pokud například máte špatnou pohyblivost ramen, můžete zvolit jógu zaměřenou na protažení horní části těla nebo pilatesové cviky posilující rotátorovou manžetu.

Bez ohledu na zvolenou variantu je nejdůležitější pravidelně cvičit a soustředit se na kvalitu prováděných cviků. Pouhé automatické opakování pohybů nepřináší mnoho užitku – přesné, vědomé akce přinášejí nejlepší výsledky.


3. Metody aktivní regenerace: válení pěnovým válcem, masáž a nízkointenzivní aktivity

Aktivní regenerace – je způsob odpočinkových dnů nebo zakončení tréninku, kdy se usiluje o lehký fyzický vliv na svaly nebo specifické metody podporující krevní oběh, snižující napětí a urychlující obnovu těla. Hlavní metody jsou popsány níže.

3.1 Válení pěnovým válcem (angl. Foam Rolling)

Během posledních desetiletí se pěnový válec stal běžným nástrojem v posilovnách a rehabilitačních centrech. Při této formě automasáže se používá válec nebo podobný nástroj (např. míček na venkovní hokej, masážní pistole), kterým se tlačí na svaly a fascie. Hlavní výhody:

  • Snížené svalové napětí: Tato praxe pomáhá „rozpustit“ ztuhlost, snižuje počet uzlů ve svalech a zvyšuje pružnost.
  • Zlepšení krevního oběhu: Tlak a válení zvyšují přítok krve do pracujících oblastí, a tím i dodávku kyslíku a živin, rychleji se odstraňují nahromaděné metabolické produkty.
  • Zmírňuje bolest: Mnoho lidí zažívá úlevu od bolesti, zejména v oblasti IT pásu (vnější strana stehna), lýtek nebo horní části zad.
  • Prevence a rehabilitace: Pravidelné válení může pomoci předejít chronickému přetížení svalů a při léčbě drobných zranění se často používá pravidelně.

Aby válení přineslo výsledky, je třeba „pracovat“ pomalu: 20–30 sekund jízdy po konkrétní oblasti, s krátkým zastavením na citlivějším místě, dokud bolest mírně nepoleví. Příliš silné nebo uspěchané válení může vyvolat ochrannou svalovou reakci.

3.2 Masáž a manuální terapie

Profesionální masáž může být hlubší než pěnový válec. Specializované metody – sportovní masáž, masáž hlubokých tkání – mohou řešit drobné problémy tkání a odhalit jemná napětí. Výsledky:

  • Zlepšení toku lymfy: Masážní techniky aktivují cirkulaci lymfy, takže zánětlivé procesy mohou rychleji ustupovat.
  • Neuromuskulární uvolnění: Kontakt s rukama maséra často snižuje stav sympatického nervového systému („boj nebo útěk“) a zvyšuje parasympatické uvolnění.
  • Holistické snižování stresu: Masáž pozitivně ovlivňuje náladu, snižuje hladinu kortizolu a zlepšuje kvalitu spánku.

Někteří lidé volí masáž každé 2–4 týdny, aby snížili nahromaděné napětí; profesionální sportovci často navštěvují fyzioterapeuty nebo maséry každý týden. Nástroje pro vlastní masáž (např. masážní tyče, pistole) mohou prodloužit účinek profesionální péče mezi návštěvami.

3.3 Nízkointenzivní aktivita (aktivní regenerace)

„Úplný odpočinek“ může znamenat určitou stagnaci krevního oběhu ve svalech, proto lehká cvičení – chůze, pomalá jízda na kole, plavání v mírném tempu – mohou zlepšit krevní oběh bez velké zátěže. Výhody těchto aktivit:

  • Lepší krevní oběh: Pohybem svalů se zvyšuje cirkulace krve, což urychluje odstraňování laktátu a pomáhá předcházet ztuhlosti.
  • „Mazání“ kloubů: Jemný pohyb kloubů pomáhá snižovat ztuhlost, zejména po intenzivních silových trénincích.
  • Psychologický přínos: Nízkointenzivní aktivita, jako je 30 minut chůze nebo 20 minut pomalého plavání, může obnovit mysl a snížit stres.
  • Kontrolované spalování kalorií: Aktivní odpočinek stále spaluje nějaké kalorie, ale hlavním cílem je obnovit svalovou rovnováhu, nikoli vyčerpávat energii.

Obvykle se doporučuje tyto aktivity provádět na 30–60 % maximálního úsilí, aby tělo nebylo přetíženo a mohlo skutečně odpočívat. Například 30 minut klidné jízdy na kole nebo lehké plavání s důrazem na pomalé pohyby.


4. Jak během týdne kombinovat flexibilitu a regeneraci

Může se zdát, že při intenzivním tréninkovém režimu není čas na flexibilitu a regeneraci. S těmito strategiemi je však možné tyto praktiky harmonicky začlenit.

4.1 Minimální varianta: 2–3 silové/kardio tréninky + 1 jóga/pilates týdně

  • Silové/HIIT dny (2–3× týdně): Po tréninku zakončete krátkou (5–10 min) sérií cílených protažení nebo foam rollingu.
  • Jóga nebo pilates (1× týdně): Věnujte celý den (nebo jeho část) jedné lekci (45–60 min), zaměřené na dech, správné držení těla a uvolnění svalů.
  • Dodatečný (nepovinný) 5–10min foam rolling: Před spaním nebo ráno pro uvolnění, např. lýtka nebo IT pás.

4.2 Středně pokročilý/vyšší úroveň atlet: 4–5 intenzivních tréninků + 1–2 dny aktivní regenerace

  • Hlavní tréninkové jednotky: Zahrnují sílu, vytrvalost, rychlost nebo jinou intenzivní praxi 4–5 dní v týdnu. Důležité jsou alespoň 1–2 dny aktivní regenerace ke snížení rizika zranění.
  • Dny aktivního odpočinku: Nenáročná jízda na kole, lehké plavání nebo regenerační jógová lekce. Někteří volí sportovní masáž každých několik týdnů.
  • Koncentrované mobilitní sesíny: Po každém intenzivním tréninku 10–15 minut věnováno foam rollingu a protažení hlavních svalových skupin. Jednou týdně delší (20–30 min) mobilitní praxe.

4.3 Vrcholový závodní sportovec: periodizovaný cyklus flexibility/regenrace

V určitých sezónních fázích lze větší část pozornosti věnovat hlubším regeneračním aktivitám:

  • Na přechodu mikrociklu: Po několika týdnech intenzivních silových nebo rychlostních tréninků následuje týden s nižší zátěží, více jógových lekcí, denním foam rollingem a sníženou intenzitou.
  • Denní mini-sesíny: Elitní sportovci často mají krátké 10minutové cviky na mobilitu/foam rolling ráno, během dne masáž nebo lehké protažení a večer uklidňující jógovou praxi.
  • Rehabilitační bloky: Pokud sportovec utrpěl zranění nebo potřebuje korigovat držení těla, může na čas intenzivněji cvičit pilates nebo jiné cílené cviky.

Je zajištěno, že intenzivní tréninkové bloky (např. maximální síla, rychlost) jsou podpořeny důkladnou regenerací, protože velké zatížení bez řádné rehabilitace může výrazně zvýšit riziko zranění.


5. Časté problémy a jejich řešení

I když je význam flexibility a regenerace jasný, není vždy snadné to prakticky aplikovat. Několik překážek a možných řešení:

5.1 Nedostatek času

  • Krátké tréninky: 5–10 minut cvičení nebo válcování během obědové pauzy, po tréninku nebo před spaním.
  • Synergie rozcvičky a uklidnění: Rozcvičku lze obohatit dynamickým protahováním nebo rychlou válcovací sérií, a na konci tréninku provést několik statických protahů.

5.2 Nerealistická očekávání

  • Dlouhodobá perspektiva: Aby se projevily zřetelné změny v ohebnosti, může to trvat týdny nebo měsíce. Denní sledování protažení svalů nebo pohyblivosti nemusí změny ukázat, ale vytrvalost se vyplatí.
  • Sledujte pokrok: Například jednou za měsíc zhodnoťte, o kolik se zlepšila vaše předklon k nohám nebo zda ustoupilo trvalé napětí v zádech/krku.

5.3 Nepohodlí při protahování nebo válcování

  • Rozlišujte mezi „prospěšnou“ a škodlivou bolestí: Mírné nepohodlí při protahování je normální, ale ostrá bolest kloubů nebo šlach znamená, že je třeba přestat.
  • Začněte jemněji: Pokud máte citlivá záda nebo kolena, použijte měkčí válec nebo lehčí jógové pozice. Postupem času můžete zvyšovat intenzitu.

5.4 Nuda nebo monotónnost

  • Různorodost stylů jógy: Pokud se vám jeden typ jógy zdá příliš pomalý, vyzkoušejte jiný: Vinyasa může být intenzivnější, Yin více uklidňující, Ashtanga disciplinovaná a systematická.
  • Zahrňte nové nástroje nebo metody: Můžete vyzkoušet odporové pásy pro mobilitu nebo pěnové válce různých tuhostí. To přinese nové výzvy pro svaly.
  • Zaměření na techniku: I delší „běžné“ protahování bude zajímavé, pokud budete pečlivě sledovat své držení těla, dýchání a pocity.

Tím se nedovolí pokles motivace, takže „nudné“ prvky regenerace zůstávají živé a prospěšné pro zlepšení těla.


6. Pokročilé metody: ještě hlubší optimalizace mobility a regenerace

  • PNF (proprioceptivní neuromuskulární facilitace): Technika protahování, kdy je sval krátce izometricky napnutý a poté uvolněný, aby se sval ještě více prodloužil. Často je účinnější než běžné protahování.
  • Kontrastní sprcha nebo kryoterapie: Někteří sportovci používají střídavě teplou/studenou vodu nebo dokonce studené koupele (led) ke snížení zánětu, i když vědecké výsledky nejsou jednoznačné. Subjektivně se však mnozí cítí zotavení.
  • Jóga/Pilates kombinace: Praktikují se lekce „Yogalates“, kde se mísí jógový flow a pilatesové posilování středu těla, nabízející harmonii mezi flexibilitou a stabilitou.
  • Dýchací techniky: Metody jako „box breathing“ nebo dýchání „4-7-8“ snižují sympatické napětí a zlepšují regeneraci po intenzivní fyzické zátěži.

Ne každý potřebuje tyto metody, ale mohou přinést nové podněty, pokud časem vše začne působit příliš obvyklým dojmem. Nebo mohou pomoci v případech, kdy je nutná velmi pečlivá péče po náročných tréninkových obdobích.


7. Ilustrativní týdenní plány

Níže jsou dva příklady, jak by jóga, pilates a aktivní regenerace mohly být začleněny do celkové rutiny fyzické aktivity. Intenzitu a rozsah je třeba přizpůsobit osobní kondici a cílům.

7.1 Příklad 1: Střední zátěž

  • Pondělí – síla (dolní část těla): Po tréninku: 10 minut pěnového válcování (čtyřhlavý, dvouhlavý sval) a krátké protahování kyčlí.
  • Úterý – kardio (intervaly): Večer: 15 minut jógy zaměřené na zadní část stehen a otevření kyčlí.
  • Středa – odpočinek/aktivní regenerace: Pomalá plavecká session (30 min) nebo lehká jízda na kole (20 min). Může být krátké (20 min) pilatesové cvičení na střed těla.
  • Čtvrtek – síla (horní část těla): Po tréninku: 10 minut válcování ramen, horní části zad, volné protahování krku.
  • Pátek – jógová lekce (60 min): Například Vinyasa nebo Hatha, posilující celkově, zlepšující rovnováhu a vědomí těla.
  • Sobota – funkční cross nebo sportovní hry: Po aktivitě: krátká válcovací a protahovací session na IT pásmo a hýždě.
  • Neděle – odpočinek nebo lehká procházka: Občas, podle potřeby, sportovní masáž každých několik týdnů.

7.2 Příklad 2: Vyšší sportovní zátěž (sportovec)

  • Pondělí – síla + krátká jógová sekvence: Ranní náročný cyklus dřepů. Večer: 30 minut jemné jógy na uvolnění spodní části zad a kyčlí.
  • Úterý – sprinty/práce na rychlosti: Po tréninku: 15 minut aktivního uvolnění (lehké běhání, válcování). Může být 15 minut pilatesového cvičení na střed těla.
  • Středa – aktivní regenerace: 45 minut klidného plavání nebo jízdy na kole. Každé dva týdny – masáž hlubokých tkání pro uvolnění.
  • Čtvrtek – plyometrie + síla horní části těla: Následně důkladné válcování oblasti ramen a lopatek.
  • Pátek – intenzivní jóga/pilates (60 min): Důraz na rovnováhu, protažení zad, uvolnění bederní oblasti.
  • Sobota – sportovní specifická cvičení nebo vytrvalost: Po všem: krátké válcování, ochlazení potřebných svalových skupin.
  • Neděle – odpočinek/lehká mobilita: Klidný den s lehkým protažením a dechovými cvičeními pro obnovu sil.

Ano, několik prvků flexibility a regenerace se opakuje během týdne několikrát, aby svaly nebyly ztuhlé a mohly se zotavit. To je nezbytné v cyklech intenzivního tréninku.


8. Nejčastější dotazy (FAQ)

8.1 „Je jóga sama o sobě dostatečná pro udržení flexibility?“

Jóga může být velmi účinná, když kombinuje dynamické a statické protažení, a navíc pomáhá rozvíjet duševní rovnováhu. Pokud je váš cíl specifický (např. příčné špagáty) nebo řešíte jasné svalové dysbalance, můžete doplnit individuální komplex protažení nebo korekčních cviků. Pilates nebo válcování jsou také skvělými doplňky pro fascie a centrální stabilitu.

8.2 „Může pěnový válec nahradit profesionální masáž?“

Válcování je forma automasáže, ale nenahrazuje práci profesionála, který může přesně určit hlubší poškození tkání nebo místa napětí. Válcování je skvělá každodenní/metodická technika mezi občasnými návštěvami maséra, ale přímo nenahrazuje pečlivou manuální terapii.

8.3 „Co když je pro mě jóga příliš pomalá a pilates příliš náročný?“

Ve světě jógy existuje mnoho stylů. Pokud se vám zdá příliš pomalá, vyberte si aktivnější Vinyasa nebo Ashtanga jógu. Pokud chcete jemnost, jsou tu Yin nebo Restorative jóga. Podobně je to s pilatesem: začátečníci mohou zvolit lehčí cvičení na podložce, dokud si nezvyknou, a pak vyzkoušet Reformer nebo pokročilejší cvičení. Oba systémy se přizpůsobují různým úrovním.

8.4 „Jak často bych měl/a dělat aktivní regeneraci?“

Vše záleží na intenzitě tréninku. Pokud máte 4–5 náročných dní v týdnu, 1–2 dny lehké aktivity (např. lehká rozcvička) jsou vhodné. I krátké 10–20 minutové session (lehká jízda na kole, klidná jóga) mezi intenzivními cvičeními zlepšují svalový stav. Minimálně jeden lehký den týdně by měl pomoci snížit riziko přetrénování.

8.5 „Ovlivňuje protažení před tréninkem mé výsledky?“

Dlouhé statické protažení před vysoce intenzivní aktivitou může někdy snížit výkon. Proto se doporučují dynamické zahřívací techniky (kombinace pohybu a lehkého protažení). Hluboké, dlouhotrvající protažení je vhodnější po tréninku nebo během samostatné session, kdy usilujete o komplexnější uvolnění svalů.


Konec

Flexibilita a regenerace jsou klíčové pro další pokrok a dlouhodobé zdraví ve všech oblastech fitness. Ať už zvedáte těžké váhy, běháte rychle nebo posilujete funkční pohyby – schopnost volně se pohybovat, uvolňovat svalové napětí a správně regenerovat po intenzivní zátěži ovlivňuje, jak rychle a rovnoměrně budete postupovat.

  • Jóga a pilates nabízejí strukturovaný způsob, jak rozvíjet flexibilitu, stabilitu a zažít harmonii těla a mysli. Jsou účinné při snižování stresu, formování správného držení těla a zvyšování odolnosti svalů a kloubů vůči zátěži.
  • Aktivní regenerace – od pěnového válce přes masáže až po lehké aktivity – pomáhá udržovat svalovou pružnost, dobrou cirkulaci a adekvátní zotavení mezi náročnějšími tréninkovými dny.

Je důležité tyto praktiky zařazovat pravidelně, nejen když „přijde bolest“. Například denní 5–10 minutová sezení s pěnovým válcem nebo týdenní lekce jógy mohou udělat zázraky pro celkovou tělesnou odolnost a pokrok. Takový přístup usnadní překonání svalové ztuhlosti, zabrání přetížení či zraněním a umožní vám vrátit se k tréninku svěžejší a soustředěnější.

Nakonec jsou cvičení na flexibilitu a regeneraci zásadním pilířem, na kterém stojí udržitelná fyzická výkonnost, nikoli jen vedlejším „doplňkem“. Procvičujte je vědomě a pravidelně, a vaše svaly i mysl vám poděkují větší výkonností, menší bolestí a dlouhodobou pohodou.

Omezení odpovědnosti: Tento článek je určen pouze pro informační účely a nemůže nahradit konzultaci s lékařem nebo jiným odborníkem. Vždy se obraťte na kvalifikovaného zdravotnického nebo fitness specialistu, pokud máte specifické zdravotní problémy, zranění nebo pochybnosti o zahájení nového cvičebního programu.

Odkazy a další čtení

  1. American College of Sports Medicine (ACSM). (2021). Pokyny ACSM pro testování a předepisování cvičení. Wolters Kluwer.
  2. National Center for Complementary and Integrative Health (NCCIH). (2020). Jóga: Podrobně. Odkaz.
  3. National Strength & Conditioning Association (NSCA). (2018). Základy silového tréninku a kondice. Human Kinetics.
  4. Bushell, J. E., et al. (2015). Pěnový válec jako nástroj regenerace po intenzivní fyzické aktivitě. The Journal of Strength & Conditioning Research, 29(3), 573-583.
  5. Weinberg, R. S., & Gould, D. (2018). Základy sportovní a cvičební psychologie (7. vydání). Human Kinetics.
  6. Kalichman, L., & David, C. B. (2017). Vliv pěnového válce na myofasciální uvolnění: Systematický přehled klinických studií. The Journal of Bodywork and Movement Therapies, 21(2), 298–303.
  7. Kloubec, J. A. (2010). Pilates pro zlepšení svalové vytrvalosti, flexibility, rovnováhy a držení těla. The Journal of Strength & Conditioning Research, 24(3), 661-667.

 

← Předchozí článek                    Další článek →

 

 

Na začátek

Návrat na blog